... ach, ta Praha!

Chudinka malá. Stydí se, choulí a snaží se být nenápadná. Samým studem celá zoranžověla, po těle jí vyskákaly ošklivé proužky a chybí už jen málo, aby se začala červenat. Když někam přijede, všichni se od ní štítivě odtahují a nedůvěřivě si jí prohlížejí. K ní na návštěvu taky pomalu už nikdo nejezdí, a když jí má někdo pomoci s nějakou prací, tak s největším sebezapřením. Pomáhají jí snad už jen sestry Praha západ a Praha východ s manželi, ale každou chvíli jí vyčítají, že kvůli tomu se s nimi taky za chvíli nikdo nebude bavit a také se začínají pěkně vybarvovat. Chápe ji snad už jen bratranec Hodonín, který se přestěhoval na Moravu do rodiště společného tatíčka. 

A Praha volá: Neblázněte, lidi! Nebojte se mě! Vždyť nemám svrab nebo něco horšího, myji si ruce, nosím roušku a na každém rohu je lahvička s dezinfekcí. A konec konců mám jen necelých 80 lidí s tou nemocí, jejíž jméno se nesmí vyslovovat, na 100 000 obyvatel. To i kámoš od vedle Pelhřimov je na tom o 20 hůře. A když přijde chřipka, tak si jí nikdo nevšímá, dokud jich není minimálně 1600. To už je setsakramentský rozdíl. Ano, říkáte, že na chřipku je vakcína, že? Ale jen na hlavní sezónní kmeny. A co budeme všichni dělat, až se ze země Milionu, kde jsou na to machři,  v prosinci nebo lednu vyloupne vedle devatenáctky jednadvacítka nebo nedej pánbůh devětadvacítka? 

Ano, mám víc lidí na jednom místě, než vy všichni ostatní. Mám víc barů, hospod, památek, škol a vůbec všeho. Tedy i blbců, kteří nepřemýšlejí, a ty ruce si prostě mýt nebudou a nebudou a nadále se budou jen snažit vypláchnout si ústa některým z komunikačních kanálů. Ale když se vy všichni rozhlédnete kolem sebe, nevidíte náhodou stejné procento stejného úkazu, kterého se však na rozdíl od ošklivé nemoci nezbavíme? Protože na tohle nikdy žádná vakcína nebude. Ani na hlavní kmeny. (pH)