Jak podpořit svůj seberozvoj

V poslední době se u nás, v APPLAUSU, začal objevovat takový celkem vítaný fenomén. Do kurzů moderování se nám čím dál tím více hlásí lidé, kteří nechtějí být moderátory. A to je dobře, protože umět dobře mluvit a argumentovat je přesně to, co všichni v běžném životě potřebujeme.

Proto mě zarazila věta jednoho takového, mimochodem velmi šikovného studenta, který za mnou přišel a mezi řečí prohodil, že „… ty reportáže nebudu dělat. Zkoušky nepotřebuju, moderátor být nechci, tak k čemu bych měl ztrácet čas jejich tvorbou…“. A že se na kurz přihlásil kvůli osobnostnímu rozvoji.

Zvláštní.

Je pravda, že když se řekne „ Tvorba audiovizuálních reportáží“, jak se u nás tento modul oficiálně nazývá, hodně lidí si představuje vysoce specializovanou činnost, kterou musejí zvládnout všichni redaktoři, moderátoři a zejména reportéři. Je to pravda, ale…

…ale vytvoření dobré reportáže je syntetická činnost, která v sobě slučuje současné použití mnoha tvrdých i měkkých dovedností, které v normálním životě užíváme při řešení běžných situací – od setkání s přáteli, přes komunikaci v zaměstnání a na úřadech, až po dobré a spokojené řešení problémů v partnerském životě. Podívejme se teď na některé z nich, na kterých v rámci kurzů moderování pracujeme a rozvíjíme.

Time management
Správný časový rozvrh, jeho naplánování a hlavně dodržení je základní podmínkou toho, aby mohla reportáž vzniknout. Těžko natočíte respondenta, když na dohodnutou schůzku přijdete pozdě. A většinou si na jednu reportáž musíte dohodnout i několik respondentů, kdy odpovědi jednoho ovlivňují otázky na druhého.

Analýza informací a kritické myšlení
Vyhledávání zdrojů, porovnávání relevantnosti informací a také správný odhad motivací, proč některý zdroj informaci zveřejňuje. Informací a zdrojů jsou dnes tisíce. Použít ty správné, odpovídající cíli sdělení reportáže a hlavně odhalit dezinformace a nesmysly by měl umět každý, kdo nechce být kýmkoliv obalamucen. Reportér má navíc odpovědnost k divákům a posluchačům.

Empatie
Všichni máme určitou míru a schopnost empatie. Pro dobré zpracování reportáže s empatií pracujeme a rozvíjíme ji, protože je nutná pro vcítění se do potřeb cílové skupiny, pro kterou reportáž připravujeme. Navíc je nutná empatie vůči respondentům, jinak vám neřeknou to, co pro svou reportáž potřebujete.

Stress management
Při vytváření reportáží na každého působí mnoho stresových faktorů. Ať už jste spíše introvert a nerad se ukazujete před kamerou, nebo máte ostych telefonovat neznámým lidem a něco po nich chtít, nebo je vám nepříjemné pracovat rychle a přesně pod tlakem editorů, a nebo jste extrovert a hůře snášíte kritiku a špatně nesete vracení hotové práce k přepracování . Všechny tyto okolnosti vyvolávají stres, který se při tvorbě reportáže učíte zvládat a jeho energii přetavit do svého verbálního a nonverbálního projevu nebo do jiných pozitivních emocí.

Pohotovost a aktivní slovní zásoba
Každý z nás určitě zažil okamžik, kdy si zpětně vyčítá, co všechno mohl někomu odpovědět. Jak to mohlo být vtipné, trefné a nebo účinné. Jaká slova se měla použít. Zejména ve chvílích, kdy narazíte na nějakého hrubiána nebo jste pod tlakem z pozice nadřízených a nebo podobných rádoby dominantních osob. Přesně tuto dovednost tvorba reportáží rozvíjí, podporuje a díky mnoha rozhovorům vedeným s nejrůznějšími respondenty i fixuje.

Formulace otázek
Správná a přesná formulace otázek při vedení rozhovoru s respondentem vás připraví na jakoukoliv situaci, kdy se někdo, s kým se bavíte i v soukromém životě, vyhýbá odpovědi. Při reportáži potřebujete citovat pokud možno jednu až dvě věty zpovídaného, abyste nemuseli složitě a dlouze vysvětlovat, jak to vlastně myslel. Navíc šetříte čas při poslechu mnohdy nic neříkajícího informačního balastu, kterého se vám dostane, když otázku formulujete špatně.

Stylistika
Že stylistika mluveného projevu je jiná než psaného, to tuší každý. Ne však úplně každý ví, že když si projev připravíte, na papírku vycizelujete a vymazlíte, tak je celkem stoprocentní jistota, že se nebude dát poslouchat. Jak však mluvit tak, aby nebylo znát, že to čtete a zároveň, abyste se neopakovali, nepoužívali parazitní a výplňová slova, fráze, klišé, správně v mluveném projevu skloňovali a časovali nebo nevybočovali z větné vazby? To, aby vaše sdělení bylo cílené, přesné, odpovídající úrovni posluchačů a přitom hezké, se naučíte právě při tvorbě reportáže.

Všeobecný přehled
To, že se témata reportáží neustále střídají a pokaždé reportujete o něčem jiném, vás přiměje začít se zajímat i o věci, o kterých nic nevíte a o kterých jste předpokládali, že se o ně ani nikdy zajímat nebudete. Postupně se před vámi začne odvíjet realita v pravých souvislostech, ale ne taková, kterou vám někdo vnucuje nebo mediálně předžvýkal, ale taková, jaká ve vašich očích opravdu je.

IT dovednosti
Při vytváření reportáže musíte prokázat standardní uživatelskou znalost používání IT technologií. Je mi jasné, že v dnešní době se s počítačovou gramotností tak nějak počítá, ale ruku na srdce, jste si všichni jistí, že bezpečně umíte vyhledávat a porovnávat otevřené zdroje informací? Že umíte používat textové a tabulkové editory? Že znáte formáty audio a video souborů, dokážete si je konvertovat a  sestřihat v editačním programu audio nebo AV reportáž? Že si umíte poradit se soubory s odlišným bitrate? Že jste schopni propojit LIVE hovor, nahrát si ho a potom sestříhat? Že znáte všechny možné typy konektorů, abyste byli schopni si editační a nahrávací zařízení propojit? A když něco nebude fungovat, dokážete si s tím v terénu poradit? Tohle všechno se při tvorbě reportáží stane vaší druhou přirozeností. K čemu mi to bude v normálním životě, ptáte se? Získáte v dnešním audiovizuálním světě oproti ostatním, kteří umějí jen napsat mail, soubor ve Wordu a otevřít Facebook ohromnou konkurenční výhodu na trhu práce.

Zvládání emocí
Reportáže jsou na různorodá témata. Při mnohých trne srdce v těle. Můžete dělat reportáž z akvaparku, ale také od tragické dopravní nehody nebo o neziskovce, která se zabývá paliativní péčí o děti. U každého z těchto témat si začnete uvědomovat své emoční hranice, svůj přístup k tématu a hlavně svou osobnost. Zjistíte, co se vám líbí a co ne. Jak přistupovat k tomu, co je vám příjemné a co ne.  A následně, jak emoce, ať už pozitivní nebo negativní, zvládat. Protože cílem je připravit reportáž a ne emoční guláš.

Leadership , komunikační dovednosti a argumentace
Při přípravě reportáže je v první řadě nutné zvolit k danému tématu a cíli sdělení vhodné respondenty. A s nimi pak dohodnout termín a téma natáčení. Ne vždy jsou ale všichni ochotní se natáčení účastnit, někdo kvůli kontroverznímu obsahu, jiní se bojí prezentovat, někteří jsou zatvrzelí vůči médiím. Aby se reportáž povedla, musíte zapojit veškerý svůj komunikační um, abyste respondenta přesvědčili, aby se natáčení účastnil. Když se vám to povede, musíte si připravit otázky tak, aby vedly k cíli sdělení. Nestačí však pouze otázky, je nutné přemýšlet i nad možnými odpověďmi a připravit si argumenty, kterými budete schopni udržet rozhovor v koridoru, který směřuje k cíli. A když už máte vše připraveno, jako vedoucí natáčecího štábu je nutné celý tým řídit, instruovat, zorganizovat a motivovat tak, aby reportáž byla v daný čas připravena k vysílání.

Prezentační dovednosti
potřebujete hlavně v okamžiku, kdy přicházíte na poradu s novým tématem a potřebujete představit a argumentačně obhájit, proč právě vaše téma na reportáž je to pravé, co by měli diváci a posluchači vidět a slyšet.

Verbální a nonverbální projev
Není pochyb o tom, že váš celkový projev se spolu s počtem připravených reportáží bude zlepšovat, a to zejména proto, že pro odvysílání reportáže je (alespoň u nás) nutné mluvit a vystupovat tak, aby posluchač i divák věděl, co říkáte tzv. na první dobrou. Navíc verbalista i nonverbalita musí být v souladu s obsahem sdělení.  

Sebevědomí
se bude postupně s úspěšně připravenými a odvysílanými reportážemi zvyšovat těm, kteří ho mají málo a upravovat těm, kteří jej mají až nezdravě moc. Projev totiž musí být sebevědomý, ale s respektem k divákovi a posluchači.

Asertivita
je dovednost, kterou si všichni přejeme mít. Při tvorbě reportáží si ji cvičíte a rozvíjíte zejména v komunikaci s respondenty při jejich oslovování v situaci, kdy se s médii nechtějí bavit. Dále potom při schvalování hotové reportáže v okamžiku, kdy editoři nesouhlasí s jejími závěry a vyzněním. Potom musíte asertivně svůj názor prosadit, jinak budete reportáž opravovat do nekonečna.

Prokrastinace
Je mnoho nejrůznějších kurzů a workshopů, které slibují, jak se prokrastinace zbavit nebo s ní alespoň bojovat. Zkuste prokrastinovat při tvorbě reportáže. Nelze. Stále nad vámi visí termíny, stále je nutné dodržet deadliny a ten, který nepříjemnou povinnost – třeba volání respondentovi -  odloží, se dostává okamžitě do časových problémů. Při tvorbě reportáže prokrastinovat nejde. Kdo má s prokrastinací problémy, tvorba reportáže je ten nejlepší způsob, jak se jí zbavit.

 Jak je vidět, tvorba reportáží, nahrazuje celou škálu nejrůznějších kurzů. Od manažerských měkkých dovedností až po tvrdé dovednosti IT, práce se záznamem nebo správně napsaný a dobře namluvený text.

Všechny tyto dovednosti se postupně získávají, posilují, až se složí a zapadnou do sebe takovým způsobem, že se projeví osobnost v celé své kráse. Dají každému objevit i takové schopnosti, které do té chvíle nejen nepoužíval, ale ani neměl tušení, že je má. Kurzy moderování dají vyniknout silným stránkám a slabší složky osobnosti naučí využít pozitivním směrem. Posílí vám vaši psychosomatickou kondici tak, že mnohdy získáte na svět zcela jiný pohled a i řešení všech vašich dosavadních životních situací se stane snazší a efektivnější.

Pak už stačí udělat jen jeden krok – chtít stát se moderátorem. Ale ten po našich kurzech udělá jen část studentů. Mnoho z nich zjistí, že nově nabyté dovednosti a zkušenosti lépe využijí jinak a jinde. A i tak to má být.

 Pavel Hronek